Náhradní plnění
Úvod
Náhradní plnění Nejčastější dotazy a odpovědi
Nejčastější dotazy a odpovědi na náhradní plnění
- Proč nezasílají dodavatelé svým zákazníkům potvrzení svého Úřadu práce a zasílají jim jen čestná prohlášení o tom, kolik osob se ZP zaměstnávají?
- Úřady práce vystavují potvrzení jen pro účely účasti ve veřejných zakázkách. K tomu jsou ze zákona povinny. Pro účely náhradního plnění zákon tuto povinnost úřadům práce neukládá. Potvrzení, které úřad práce vystavil pro účast ve veřejných zakázkách, však pro účely náhradního plnění nelze použít, protože metodika pro stanovení rozhodného počtu osob se ZP je jiná pro účely účasti ve veřejných zakázkách a jiná pro určení výše poskytnutého náhradního plnění (pro účast ve veřejných zakázkách se každá zaměstnaná osoba s těžším zdravotním postižením, tzv. osoba s TZP, započítává jen jedenkrát, zatímco u náhradního plnění třikrát).
- Jaké jsou garance ze strany dodavatele, že počet osob se ZP uvedený v jeho čestném prohlášení, je správný?
- Dodavatel ručí zákazníkovi za správnost počtů osob, uvedených v jeho čestném prohlášení, v plné výši. Pokud by zákazníkovi byla v důsledku chyby dodavatele udělena pokuta (sankce) ze strany finančního úřadu, pak má zákazník zákonný nárok, aby mu dodavatel tuto udělenou pokutu v plné výši uhradil. Pokud to dodavatel odmítá, pak se zákazník snadno domůže svého práva u soudu (§ 384 Obchodního zákoníku) a dodavateli se jeho pochybení v důsledku soudního sporu ještě "prodraží" o náklady na právní zastoupení zákazníka, které se dnes pohybují v řádech desítek tisíc Kč.
- Dokdy je povinen dodavatel zákazníkovi doručit čestné prohlášení s počty zaměstnaných osob se ZP ohledně výše náhradního plnění, které může poskytnout?
- Zákon žádnou lhůtu pro doručení čestného prohlášení nestanoví. Je tedy jen na zákazníkovi, aby neobchodoval s dodavatelem, který se "vymlouvá" a nedodá čestné prohlášení včas. Seriózní dodavatelé zveřejňují svá čestná prohlášení na svých webovských stránkách po jednotlivých čtvrtletích a po uplynutí každého čtvrtletí je aktualizují. Čestné prohlášení za celý rok pak zveřejňují hned začátkem ledna tak, aby nenechávali své zákazníky v nejistotě.
My např. zveřejňujeme naše čestné prohlášení za celý rok nejpozději pátý pracovní den po novém roce a poté je neprodleně zasíláme v písemné podobě všem zákazníkům, kteří od nás v minulém roce odebrali zboží nebo služby. - Které datum na faktuře je rozhodné pro zápočet faktury jako náhradního plnění do konkrétního roku? (datum objednání zboží, datum vystavení faktury, datum zdanitelného plnění, datum zaplacení faktury)?
- Rozhodnými kalendářními daty jsou data dvě, a to datum zdanitelného plnění a datum splatnosti faktury. Zákon totiž stanoví, že nakoupené zboží nebo služby lze jako náhradní plnění uplatnit teprve poté, co bylo dodáno a zaplaceno (nezaplacené zboží tedy náhradním plněním není).
Pokud se ale stane, že datem zdanitelného plnění je konec prosince a faktura je splatná až v lednu následujícího roku, pak úřady práce ponechávají na volbě odběrateli ve kterém z obou roků si nákup náhradního plnění uplatní.
Obecně ale platí, že všechny faktury uplatňované do konce ledna jako náhradní plnění za minulý rok musí být nejpozději do konce ledna zaplaceny.